Dopis pro učitele a rodiče WŠ Semily (od rodiče z 6.tř.)
Milí učitelé a milí rodiče žáků naší školy,
všechny vás zdravím :)
Na včerejším videosetkání, ze všech stran zaznívalo, že tato situace nás rozděluje
(učitele přesně na polovinu a rodiče také - tady nevím v jakém poměru, ale i tady jsou
skupiny dvě a k tomu řada jednotlivců, kteří nejsou v kontaktu ani s jednou skupinou)
Všichni máme nějaké názory. Jsme o něčem skálopevně přesvědčeni, Každý máme
hodnoty poskládané jinak. Máme je poskládané podle toho co jsme v životě zažili a
nebo podle toho co ještě v životě chceme zažít a nebo naopak nechceme. Včera jsme
hovořil o tom co nás rozděluje. Ale pokud nechceme být rozděleni, tak myslím, že je
potřeba abychom našli to co nás spojuje.
Jestli jsem vám všem včera správně naslouchala, tak shoda panuje v tom, že:
1) máme rádi naši Waldorfskou školu.
2) vážíme si našeho pana ředitel Ivana Semeckého. Lidsky i pro jeho práci, kterou pro
školu do teď vykonal a nechceme o něho přijít.
3) nesouhlasíme s tím jaká nařízení a jakým způsobem je vláda ČR vypouští.
Tyto věci zaznívaly ze všech stran a nevšimla jsem si nikoho kdo by byl proti. Pokud se
pletu, tak napište a seznam upravíme. Třeba Vás napadnou i další věci co nás spojují. Za
co stojí se ozvat. A nebo mlčet...
Situace je taková jaká je a je potřeba pracovat s tím co je. Na "kdyby" se v životě
nehraje. V čase se nevrátíme, pan ředitel už se jinak nerozhodne a tu vypuštěnou
informaci z éteru nikdo nestáhne. Třeba je to tak, jak se to vše stalo, správně a je to pro
dobro věcí budoucích, a nebo taky ne. Kdo ví? Vše ukáže čas. A jak s tím časem
naložíme je jen na nás.
Já navrhuji: Pojďme se spojit! Abychom mohli vystupovat jednotně a nepohřbily vše v
co věříme a co máme rádi.
A abychom se mohli spojit, tak musíme VŠICHNI komunikovat. Jak to udělat v této
době abychom se mohli nějak vyjádřit opravdu všichni? E-mail? Videokonference?
Času moc není a je nás celkem hodně, tak můžeme třeba vytvořit skupinky (za třídu
jednu nebo dvě, tři?) a jejich zástupci, plus několik zástupců z řad učitelů plus pan
ředitel by mohli komunikovat přes videokonference a dál komunikovat s ostatními,
které budou zastupovat? Ale je potřeba jednat. Není čas čekat až si to důkladně
promyslíme.
Přidávám i mé postřehy a úvahy. Pokud máte jinou zkušenost, tak budu ráda za doplnění
či usměrnění. Ale pořád je na prvním místě hledání toho co nás spojuje ;)
Od té chvíle co se o naší škole ohledně testování začalo psát se snažím sledovat co se
kde napíše. Zprávy i sociální sítě (tedy za mě jen facebook). Zprávy pouze informují.
Ale v příspěvcích na facebooku narážím pouze na pozitivní ohlasy. V komentářích a
diskuzích se pár odpůrců najde. Ale opravdu jen pár. Hodně zaznívá, že teď záleží na
nás - na rodičích a učitelích naší školy - a já si myslím přesně to samé.
Pořád také přemýšlím nad tím do jaké míry je správné slepě naslouchat nařízením shora.
Kde je ta hranice? V jednom článku jeden pan ředitel jiné školy řekl: "Mohu si o tom
všem myslet, co chci. Ale v tuto chvíli jsem de facto státní úředník, který musí
vykonávat pokyny ministerstev zdravotnictví a školství podle metodického manuálu,
který jsme dostali" (https://www.novinky.cz/…672). Shodou okolností se v tomto čase
před šedesáti lety podobně obhajoval i Adolf Eichmann: "obyčejný úředník, který se
necítí zodpovědný za spáchané zločiny, protože jen konal svou povinnost a plnil
rozkazy" (https://cs.wikipedia.org/…ann). Ano Eichmann posílal lidi na smrt a ředitelé
mají pouze testovat děti. Ale... Kde je ta hranice? Pro někoho už je překročená. A nebo
se jen bojí, že když se to nezastaví teď, tak bude těžké zastavit to později. Stejně jako
požár a nebo bolest - pokud s nimi bojujete když jsou malé, tak i požár i bolest uhasíte
snadněji, než když začnete hasit až když se rozhoří.
A k tomu "pouze testovat" - je to opravdu "pouze"? Je to opravdu bezpečné? Na to jestli
je to bezpečné odpovídá v Inetrview na ČT24 nový ministr zdravotnictví
https://www.ceskatelevize.cz/…09/ - od sedmé minuty je rozhovor právě o testování
dětí a v desáté minutě přímo o bezpečnosti těch testů. Ani on to nezaručuje. Vychází z
toho co deklaruje výrobce a svých domněnek.
Tak jak správně určit tu hranici, kdy to ještě zkousnout a kdy už ne? Kde je tedy ta
hranice, kdy je dobrý začít "neposlouchat"? A jak to "neposlouchání" správně vykonat?
V tichosti, skrytě, nenápadně aby nebyly problémy - vlk se nažral a koza zůstala celá. A
nebo nahlas? Aby to věděli i ostatní a mohli se přidat a nebo zamyslet nad tím jestli to
co se děje, se děje správně a dít se tak musí? No a jak vyhodnotím, že ten můj přístup je
ten nejsprávnější? Já nic z toho nevím. Ale vím, že abychom nebyli rozděleni, tak se
musíme spojit ;)
A spojit se můžeme jen v těch místech kde to spojit lze (viz výše).
To co se dnes u nás na škole děje, je dle mého názoru způsobeno nedostatkem
komunikace. Což je způsobeno nedostatkem času a tím, že se nemůžeme potkávat. Ani
za jedno nemůžeme my, ale ani pan ředitel a tak, bez ohledu na to jestli jeho rozhodnutí
bylo nebo nebylo správné (což si netroufám hodnotit), za ním stojím.
A ještě jednou, prosím, zkusme se spojit...
Přeji nám všem ať vše co nás čeká zvládneme :)
Linda Fajxová (matka dítka z 6.třídy)